Petr Pavel je jedním z prvních lidí, kteří začali otevřeně mluvit o svém úmyslu stát se kandidátem na prezidenta v prezidentských volbách 2023. Bývalý profesionální voják dříve své zapojení do politiky odmítal, postupně otáčel od roku 2019. Celkem šestkrát působil na zahraničních misích Armády ČR a za svou službu si vysloužil i řadu českých i zahraničních vyznamenání.
O události
Milí členové a přátelé Czech Business Clubu,
koho budete volit?
Přijďte ve čtvrtek 7.4.2022 v 17:00 - 18:30 diskutovat s kandidátem na českého prezidenta Petrem Pavlem (*1961) o tom, co by dělal jinak než současná hlava státu, jak se dívá na společnost, na krizové situace, na byznys a udělat si osobní zkušenost, jaký je Petr Pavel člověk.
Těším se na setkání s Vámi
Romana Šedá
prezidentka CBC
Petr Pavel (*1961) spojil většinu svého života s armádou. Již od dětství se chtěl stát výsadkářem. Aby se k elitnímu útvaru dostal, neváhal ani se vstupem do KSČ. U armády zůstal i po sametové revoluci. Zapojil se do několika zahraničních misí a později se vypracoval až na náčelníka Generálního štábu a nejvyššího vojenského představitele NATO. Z armády odešel s nejvyšší českou hodností – armádní generál. Jeho otec byl důstojníkem Československé lidové armády a Pavel se brzy vydal v jeho stopách. Vystudoval Vojenské gymnázium v Opavě a následně zamířil na Vysokou školu pozemního vojska ve Vyškově. Petr Pavel totiž toužil dostat se k elitnímu útvaru výsadkářů, který sídlil v Prostějově. Vláda komunistického režimu v té době ovšem znamenala, že kariéru bez členství v KSČ by jako voják dělat nemohl. Ještě během studií se proto stal kandidátem na členství v komunistické straně. Definitivně se stal členem v roce 1985, kdy již u výsadkářů působil jako velitel průzkumné roty. Krátce před sametovou revolucí ještě stihl nastoupit k vojenskému zpravodajství, které bylo s výsadkáři spojené. Jako zpravodaj ovšem nebyl nikdy nasazen. Po sametové revoluci Petr Pavel vystoupil ze strany a díky jazykům začal stoupat vojenskou hierarchií. Výhodou mu bylo i to, že se již během studií učil cizí jazyky, což mu umožnilo, aby byl vyslán na elitní britské a americké vojenské školy. Na začátku roku 1993 se pak vyznamenal, když jako podplukovník na mírové misi UNPROFOR v Jugoslávii vedl jednotku českých a slovenských vojáků, která pod minometnou palbou vysvobodila obklíčenou francouzskou jednotku u Benkovce. Petr Pavel za své činy společně s dalšími třemi členy své jednotky dostal francouzský Válečný kříž. Kolem přelomu tisíciletí působil na velitelství NATO, a později zastupoval Česko při řízení operace Irácká svoboda. Následně se dopracoval až do velení specializovaných sil Armády ČR. V roce 2011 se Petr Pavel stal zástupcem náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka. Toho vystřídal a od 1. července 2012 se Petr Pavel stal náčelníkem generálního štábu Armády ČR. O dva roky později byl povýšen na hodnost armádního generála – nejvyšší hodnost, jakou může český voják obdržet. V roce 2015 pak dosáhl na vrchol své kariéry. Již na podzim předchozího roku byl na summitu NATO zvolen předsedou vojenského výboru aliance. Jde přitom o nejvyšší vojenský post celé Severoatlantické aliance. Z aktivní služby odešel na konci roku 2018.