Vysoký státní dluh, ceny energií i nezvládnutý covid. Před novou vládou je řada úkolů, které podědila po té minulé. Podle Petra Pitharta nastupuje Petr Fiala (ODS) do složité doby a Andrej Babiš (ANO) má prý štěstí, že z vedení země odešel. „Nový premiér musí hasit několik obrovských krizí, tak velkých, jako jsme tu neměli. Prosil bych ale, abychom žádné úkoly nekladli na lid, ten toho už dostal tolik a bojí se zítřka,“ apeluje Pithart s tím, že o to větší úkoly jsou na bedrech nového kabinetu.

„Měl jsem obavu, že se veřejnost v těchto volbách nevzpamatuje, nakonec zvolila dobře,“ komentuje někdejší premiér samotný výsledek podzimních voleb, který poprvé po osmi letech neumožnil účast hnutí ANO Andreje Babiše na vládě. Dodává ale, že šlo spíše o štěstí než o jasnou výhru opozice. „Měli jsme kliku, ale chraňme to, abychom to neztratili,“ upozorňuje. Podle Pitharta je ovšem chybou, že ve Sněmovně bude chybět hlas levice, která by mluvila za chudé.

Přestože má Pithart obavy, aby v nové vládní koalici nedocházelo ke sporům, přinejmenším v jejím lídrovi vidí velký potenciál. „U Petra Fialy nám vadil nedostatek emocí v kampani. Ale co na něm možná někomu přišlo směšné, je teď na něm velké. Vyžaduje se od něj absolutní sebeovládání, ukázněnost a zdrženlivost. Čím méně slov, tím lépe, když jsou za tím činy. To je úplně jiný premiér,“ přibližuje Pithart svůj pohled na nového předsedu vlády.

Jeden z nejvýznamnějších listopadových politiků v rozhovoru hovoří také o další změně, která Českou republiku brzy čeká. Tedy že si bude za rok volit nového prezidenta. „Této zemi by nejen slušela, ale patřila by k ní žena,“ říká Pithart s tím, že podobné myšlenky měl už i první prezident samostatné České republiky Václav Havel. A to dokonce v době, kdy se sám k prezidentské kandidatuře odhodlával. „Zavolal si mě k vážnému rozhovoru a byl plný starostí, jak to udělat, aby příští prezident byla žena. Určitě měl nějakou v zásobě, ale neřekl mi to. Možná to byla geniální předtucha,“ vzpomíná Pithart.

Jaký by měl být příští prezident? Jak vzpomíná na rok, kdy se rozdělilo Československo? A proč je na tom podle něj dnes Slovensko lépe?